Kateřina Lebedová

Isosydänmaa

Isosydänmaa

Chov sobů má dlouhou historii a pro lidi obývající severní části našeho kon- tinentu i obrovský význam. Zpočátku byli sobi jenom loveni, ale když tamní lidé pochopili, že toto zvíře jim skýtá všechny hlavní suroviny pro přežití, zčásti je domestikovali. Sobí maso a mléko využívali k snědku, kožešinu použili na výrobu oděvů a zabezpečení obydlí, z parohů vyráběli pracovní nástroje a samotní sobi sloužili jako tažná zvířata i dopravní prostředky.

Chov sobů byl většinou času převážně mužskou záležitostí. To se ale v pos- ledních lete mění. Proto jsem si vybrala toto téma. Abych ukázala, že v dnešní době můžou ženy zastoupit stejnou roli jako muži i v takto náročné činnosti. Mari Parpala a Tuulia Väärälä se věnují chovu sobů v Isosydänmaa, což je jeden z 54 regionů, kde se sobi chovají.



Kateřina Lebedová
Ostatní (2022)

Zavřít ×

Pštrosí farma Kamenec

Pštrosí farma Kamenec

Pštros je největší žijící pták na Zemi. Jeho výška je 2-2,5 m, hmotnost 100–130 kg a dožívá se 50–60 let. Nemůže létat, ale oproti tomu má velice silně vyvinuté nohy, díky nimž může běžet po kratší dobu rychlostí až 70 km/h.

Má dva prsty, z nichž ten menší slouží k udržení stability. Také má velice dobrou schopnost vidění. Říká se, že vidí zřetelně do dálky až 3,5 km, ale stejně tak dobře dokáže rozpoznat předměty přímo před svým zobákem. Pštrosi nevynikají přílišnou inteligencí. Možná i proto je oko větší než jejich mozek.

Ladislav Pražan začal nákupem chovného páru pštrosa afrického, který byl z Afriky dovezen do České republiky na počátku jeho pohlavní dospělosti v roce 1997. Nyní se na farmě nachází 4 chovní samci a ke každému připadá několik samic. Jelikož farma v Kamenci není tak velká, majitel pštrosy využívá pouze na maso pro vlastní spotřebu, prodej vajec či prodej mláďat pro další odchov.



Kateřina Lebedová
Klauzurní práce (2021)

Zavřít ×

Kateřina Lebedová
  • Autor
  • Název práce
Ročník:
  • Vše
  • 5.
  • 4.
  • 3.
  • 2.
  • 1.