Devátá sklizeň
Devátá sklizeň
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
- 14. 10. – 11. 11. 2006
Alternativa, Osvoboditelů 3778, Zlín
Budova 64, Šedesátá 7015/7055, Zlín
Marek Bartoš, Petr Dobiáš, Lenka Grossmannová, Michala Homolová, Anton Karpita, Petr Karšulín, Jan Krejčí, Markéta Kubačáková, Jana Lištiaková, Jana Mattasová, Tomáš Mikule, Aleš Motejl, Veronika Mořkovská, Kamila Musilová, Karolína Némethová, Luboš Novotný, Daniela Novotná, Vanda Peroutková, Dana Pololáníková, Bohouš Pospíšil, Lucie Prášilová, Veronika Raffajová, Michal Reichstäter, Natálie Řeřichová, Jakub Skokan, Ondřej Straka, David Trčka, Katarína Tóthová, Alžbeta Trubačová, Martin Tůma, Tereza Vlčková, Jakub Vrhel, Petr Willert
(…)
Výstava Devátá sklizeň je výsekem z množství prací, které zde za ta léta vznikly. Představuje především semestrální, bakalářské nebo magisterské práce. Kromě nich jsme do výběru zařadili několik pro školu charakteristických, realizovaných zakázek a práce na rozsáhlejších školních projektech jakými byly Odpojeno/Spojeno, Novesta Zlín nebo fotografie pro soutěž Volkswagenu. Semestrální práce nemají kromě prvního ročníku bližší zadání. Bakalářské a magisterské praktické práce se skládají z části volné a z části povinné. Bakalář musí vytvořit sérii fotografických plakátů na závažné celospolečenské téma a katalog výrobků nebo služeb. Magistři vytvářejí vedle volného výstavního souboru reprezentativní publikaci na zvolené téma a dříve také výroční zprávu pro konkrétní firmu nebo organizaci.
Fotografická tvorba je u jednotlivých studentů poměrně různorodá a v průběhu devíti let doznala značného vývoje. Není proto možné vysledovat zcela jednoznačné dominující tendence. Obecně převažuje důraz spíše na sdělnost snímku, nežli na formální uhlazenou estetizovanost. Samozřejmostí je vysoká technická vyzrálost, časté užívání digitálních technologií, kombinace fotografie a grafických zásahů, i volné zacházení s hranicemi přímé a inscenované fotografie. Také v pracích, kde nejsou studenti omezeni žádným zadáním, často vycházejí z vizuálních strategií charakteristických pro žánr reklamy nebo módy.
Na výstavě jsou poměrně hojně zastoupena výrazná témata posledního desetiletí: Zájem o tělesnost najdeme, ať už více v estetizované podobě produchovělých Bytostí u Davida Trčky, ornamentálním dekoru u Vandy Dejlové-Peroutkové, nebo spíše ve věcně deskriptivním přístupu u Veroniky Raffajové a Jany Lištiakové. Téma identity reflektují portréty Karolíny Neméthové, ale přítomné je u řady dalších studentských souborů. Jako protireakci na prostředí reklamní školy a současné „ženské časopisy“ můžeme vnímat bakalářské práce Šľachtenie Jany Lištiakové nebo Zdokonalování Jany Mattasové. Volné soubory často ústí do konceptuálních sekvencí snímků: Tak je tomu u Pocty Duanu Michalsovi od Lenky Grossmannové, diptychů Michala Tůmy, portrétů alternativních umělců Petra Dobiáše i u Botníků nebo dlouhodobého souboru Přání a sny Petra Karšulína. U Jakuba Vrhela vedou tyto série až k programové analýze fotografického média. V posledních letech je výraznou tendencí tzv. „pixelizace“, vytváření krátkých filmových sekvencí z velkého množství digitálních snímků (Petr Dobiáš, Michal Reichstäter, Ondřej Straka). Nepříliš frekventovaným je žánr krajiny. Na výstavě ji reprezentují fotografie banálních krajin německé periferie Markéty Kubačákové, vytvořené během stáže v Dortmundu.
Kreativní inscenovanou módu přesahující spíše do oblasti life-stylové fotografie najdeme u Antona Karpity, Veroniky Mořkovské, Bohouše Pospíšila, Natálie Řeřichové, Alžběty Trubačové a Terezy Vlčkové, kdežto parafráze na módní snímky až prvky antimódy ve spojení s humorem jsou charakteristické pro Michalu Homolovou a Petra Willerta. Ironii a dětské hračky využívá ve svých reklamních a módních souborech Jan Krejčí, Bohouš Pospíšil a Lucie Prášilová. Svět elegantní vytříbené reklamy zastupují fotografie Antona Karpity, zatímco Petr Karšulín postavil špičkový design do kontrastu s šedivým světem opotřebovaného nábytku zlínských privátů.
Neobvyklým školním projektem byla spolupráce na realizaci výstavy Odpojeno/Spojeno, který zde zastupují práce Natálie Řeřichové a Lucie Prášilové. Autoři měli vizuálně podpořit, rozvést, nebo kriticky reagovat na vybraný architektonický projekt. Specifikum i výzva úkolu spočívaly v paradoxu, že studenti vytvářeli reklamu na neexistující produkt: dům, který dosud nestojí. Z posledního ročníku tradičního workshopu ve zlínské Novestě, fabriky v části areálu bývalého Baťova závodu, přibližuje výstava práce Dany Pololáníkové, Jakuba Skokana a Kamily Musilové, které neotřele reflektují některá sociální témata. Soutěže na propagaci vozu Golf vyhlášené firmou Volkswagen se zúčastnily dvojice Marek Bartoš – Tomáš Mikule snímky pracujícími hororovou nadsázkou, elegantní počítačovou manipulací Jana Lištiaková – Daniela Novotná, ale neobyčejný úspěch a druhou cenu v této evropské soutěži získala práce autorské dvojice Petr Dobiáš – Michal Reichstäter. Ukázky v poslední části katalogu nabízejí ukázky užité tvorby a spojení fotografie s písmem: knižní realizace, plakáty na společenská témata a návrhy obálek časopisů.
Tomáš Pospěch
(z textu do katalogu výstavy)
2006, Devátá sklizeň
Výstava (2006)
Zavřít ×
2006, Devátá sklizeň