18. sklizeň
18. sklizeň
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
4. – 1. 5. 2016
Hala 64, bývalý areál Svit, ulice Šedesátá, Zlín
Photogether Gallery, tř. Tomáše Bati 3705, Zlín
Koma – Moduly, náměstí Míru, Zlín
Matěj Skalický, Klára Drenčeniová, Kateřina Měšťánková, Dušan Tománek, Jakub Skokan, Martin Tůma, Lucie Grebíková, Michal Reichstäter, Filip Beránek, Eliška Kyselková / Katarína Támová, Kamila Musilová, Andrea Malinová, Vendula Knopová, Oleksandr Tymkanych, Matej Chrenka,
koncepce katalogu: Vendula Tůmová, Michal Reichstäter
koncepce Haly 64: Jaroslav Prokop
koncepce Koma – Moduly: Jan Jindra
koncepce Photogether Gallery: Bianka Chladek, Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Filip Zobač, Michal Reichstäter
produkce: Eva Plutová
Výstava Osmnáctá Sklizeň zachovala devítiletý cyklus od první bilanční výstavy našeho ateliéru. Během uplynulých let se výrazně změnilo postavení média fotografie v komerci a ve výtvarném umění. Sebevědomí reklamní fotografie částečně podlomily technologie, generující virtuální obraz skutečnosti. Ve výtvarném umění se fotografie téměř rozpadla pod analýzami podmíněných módů vidění. Největší boom zažila momentní fotografie. Možnost fotografovat kdykoli cokoli prostřednictvím různých zařízení přinesla nekonečno obrazových reportáží. Prudká technologická revoluce a dostupnost fotografie dokonaly prolomení hranic žánrů a estetiky. Zároveň došlo k jisté devalvaci fotografického obrazu, v jeho tvorbě i jeho konzumaci.
Poplatnost estetickým a formálním žánrům ztratila svou absolutnost už dávno, pokud vůbec kdy nějakou měla. Přesto byla a je reflektována v řadě souborů jako fakt, s kterým se autoři v rámci institucionální i komerční sféry neustále potýkají. Martin Tůma, Filip Beránek nebo Vendula Knopová explicitně upozorňují, že pravidla jakékoli interpretace přežijí pouze potřeby své doby a potřebují čerstvé znovuzhodnocení v rámci každé nové realizace.
Studium fotografie s sebou nese dva výrazné, zdánlivě protichůdné postoje. Z pedagogického hlediska je očekávaným záměrem předat technologické pochopení média. Z postoje studentovy tvůrčí duše je samozřejmostí se jim postavit. Princip vzájemné srážky je impulsem, bez kterého vzdělání ztrácí smysl. Významným rysem studentské tvorby je uvažování nad médiem fotografie a variabilní estetikou jeho technických možností. Individuální tvorba si hledá cestu mezi požadavky ateliéru a současnými trendy ve fotografii tak, aby student obstál především sám před sebou, svým tvůrčím svědomím navzdory své vizuální zkušenosti, i v souladu s ní.
Katalog jsme pojali jako výběr výrazných tendencí fotografie, které se za posledních devět let v ateliéru objevily. V prvé řadě je to reflexe média fotografie. Ta se pohybuje od rovin formální preciznosti k vědomému užívání tzv. fotografické chyby. Tato sebereflexe prosakuje napříč žánry a tématy v inscenaci, zátiší, krajinné fotografii i portrétu. Fotografie v nich nahlíží sebe sama a kategorie, v kterých je praktikována i myšlena. Důležitou kapitolu v tvorbě uplynulých let tvoří dokumentární fotografie. Autoři těží z dědictví posledních desetiletí 20. století, které otevřelo nesčetné možnosti v popisných i inscenovaných formách dokumentu. Využívají jazyk nepřímého zachycení skrze stopy, které subjekt, událost či fenomén zanechává. Patří sem různé portrétní přístupy, fotografie krajin a zátiší, které fungují jako zástupné symboly a metafory osobních autorských interpretací tématu. Setkáváme se s pečlivě komponovanými snímky i intuitivní citlivostí k zachycení okamžiku. Důraz na obrazovost a stylizaci tématu patří k určitému rukopisu zlínského ateliéru. Váže se přímo k užité fotografii a jejím uměleckým přesahům. Inscenace pro fotografický obraz se proto stává pochopitelnou a náš průřez zakončující kapitolou. Sebevědomí fotografického obrazu spočívá ve vědomé práci s médiem. Fotografie nachází v každém studentu svou inovaci a zůstává prostředkem bohaté a smysluplné mezilidské komunikace.
Vendula Tůmová
foto: Nikola Machačová, Lenka Kleinová
2016, 18. sklizeň
Výstava (2016)
Zavřít ×
2016, 18. sklizeň